ČLOVĚK PROTI ČLOVĚKU

Stínu Mirzy Mirkhonda s prosbou,

aby mi odpustil.

Vypráví Abu Ali Jafir Bin Jakub-ul-Isfahani (Bůh nejlépe ví, jak to vskutku bylo), že dobrotivý Bůh, když se rozhodl ve své nevyzpytatelné vůli stvořit vynikajícího svého zástupce (Adama), vyslal, jak známo, věrného a osvědčeného archanděla Jibraila, aby sebral na Zemi hlínu, jíl a písek, různě zbarvené a různých vlastností, jak toho bylo zapotřebí k podstatě těla našeho neposkvrněného praotce. Když však sestoupil Jibrail, jak mu bylo poručeno, dolů na Zemi a vztáhl ruku, aby sebral, co mu bylo nařízeno, zachvěla se Země, vypukla v nářek a počala ho snažně prosit. Jibrail však pravil: „Zůstaň klidná a raduj se, neboť chce On z tebe stvořit nejušlechtilejší stvoření, jež bylo kdy na světě – totiž dědice a nositele panství nad tebou po všechny věky.“ Země odpověděla: „Zapřísahám tě, upusť od svého úmyslu, aby později nestihlo neštěstí a zatracení toho, kdo má být ze mne stvořen, a aby nepadly důsledky tohoto neštěstí na mou hlavu. Nemám moci, abych se protivila vůli Nejvyššího, ale dovolávám se před tebou ochrany Alláhovy.“ Jibraila dojal nářek a malomyslnost Země a vrátil se do vstupní síně věčné blaženosti s prázdnýma rukama.

Pak sestoupil podle vůle Nejvyššího na zemi spravedlivý a přísný archanděl Michael, a když vyslechl pokorné prosby Země, i on se vrátil s prázdnýma rukama. Nakonec byl vyslán archanděl Azrael. Země se znovu dovolávala Boha a vzkřikla hlasem velikým, on však vztáhl ruku k jejím ňadrům a vyrval z nich jílu a písku, kolik bylo třeba.

Když se vrátil do nebe, byl tázán, zda se Země zase dovolávala ochrany Alláhovy, nebo nikoliv. Azrael řekl: „Ano.“ I bylo mu odpověděno:„Jestliže hledala útočiště u mne, proč jsi ji neušetřil?“ Azrael odpověděl: „Poslušnost (Tebe) je nad soustrast (s ní).“ I bylo mu odpověděno:„Odstup ode mne! Budeš od této chvíle andělem smrti a odlučovati budeš duše lidí od jejich těl.“ Azrael vypukl v pláč a pravil: „Všichni lidé mne budou nenávidět.“ I bylo mu odpověděno:„Řekl js