: Miroslav Jandovský
: Mít moc
: Nakladatelství Viking
: 9788074820267
: 1
: CHF 2.60
:
: Historische Romane und Erzählungen
: Czech
: 290
: Wasserzeichen
: PC/MAC/eReader/Tablet
: ePUB
Fiktivní paměti českého knížete Břetislava I. (1034 – 1055). Mladý panovník na českém knížecím stolci to skutečně neměl lehké. Země byla po krizi ze začátku století značně oslabená, ze všech stran ji tísnili mocnější sousedé (polské království na severu, uherské království na východě a především Říše římská na západě a na jihu), mezi nimiž musel oslabený český kníže politicky i vojensky lavírovat, protože v drsné době mohl každý neuvážený krok znamenat konec dynastie či státu. Navíc jej jeho nelegitimní původ – narodil se možná jako nemanželské dítě z neurozené ženy – výrazně znevýhodňoval. Doma musel řešit nikoli bezvýznamné odstředivé tendence silných šlechtických rodů (od vyvraždění Slavníkovců uplynulo pouze čtyřicet let) vedoucí až k přímé neposlušnosti, jež musí být krutě potlačena v samém zárodku. Zesilující křesťanství ještě úplně nevymýtilo pohanské zvyky, navíc se biskup Šebíř – Břetislavův rádce i oponent – čím dál víc snaží vymanit se zpod vládcova vlivu a emancipovat se jako protiváha knížecí moci. Mít moc znamená mít odpovědnost. Navíc nejobtížnější není moc jen mít, ale udržet si ji.

Kdo je kdo


 

Boleslav II. Pobožný


(asi 932 – 999)

Český kníže v letech 967/972–999, syn Boleslava I. Ukrutného.

Byl mocným středoevropským panovníkem, přímo či nepřímo zpočátku ovládal území Čech (kromě Chebska), Moravy, část Slovenska (k Váhu), část Slezska, Krakovsko a tzv. Červené hrady v dnešním jihovýchodním Polsku, východní výspy panství dosahovaly až k řece Bug. Boleslavská říše tedy byla nejméně dvakrát rozsáhlejší než dnešní ČR. Během vlády však Boleslav přišel hlavně o severní a východní území ve prospěch silnějších sousedů (Polsko, Uhry, Kyjevská Rus).

S římským císařem Otou II. sváděl časté boje.

V roce973 bylo zřízenopražské biskupství, které bylo podřízeno arcibiskupství v Mohuči. Pražské biskupství pro českého panovníka znamenalo větší váhu na mezinárodním politickém poli a také větší i politickou (ale hlavně církevní) nezávislost. Prvním biskupem se stal saský mnich Dětmar, druhým byl od roku 982 Vojtěch z rodu Slavníkovců.

28. září995 přemyslovská vojska dobyla Libici nad Cidlinou a vyvraždila přítomnéSlavníkovce, čímž bylo dovršeno politické sjednocení Čech.

Nedlouho po smrti Boleslava II. následoval státní úpadek podpořený rozkoly mezi jeho třemi syny: Boleslavem (Boleslav III. Ryšavý) Jaromírem a Oldřichem. Polský panovník Boleslav Chrabrý se zmocnil nejen Krakovska a Moravy, ale načas dokonce i samotných Čech. Český stát z krize vyvedl až nejmladší z Boleslavových synů Oldřich.

 

*

Emma


(asi 948 — asi 2. 11. 1006)

Třetí manželka Boleslava II. Pobožného.

Pravděpodobně byla dcerou italského krále Lothara II. Byla zároveň i nevlastní sestrou císaře Oty II a tetou císaře Oty III. Stala se manželkou francouzského krále Lothara I., s nímž měla syna Ludvíka V. Lenivého, posledního legitimního Karlovce na západofranském trůně. Po jeho smr